Hlavním cílem projektu je analýza a syntéza role náboženství při integraci především ukrajinských imigrantů na příkladu (post)sekulárního Česka a s tím spojené proměny religiózní krajiny.
Abstrakt projektuNavrhovaný projekt navazuje na proměny výzkumu v migračních studiích, jakož i geografii i sociologii náboženství v posledních dekádách. Zaměřuje se především na roli náboženství při integraci imigrantů především z Ukrajiny, při jejímž studiu chce těžit z komplexního pohledu na celou problematiku. Hlavním cílem předkládaného projektu je v teoreticko-metodologické rovině prohloubení poznání fenoménu role náboženství v integračních procesech migrantů v cílovém státě a také analýza a syntéza tohoto fenoménu v transformující se postsocialistické společnosti a prostoru na příkladu Česka. Budou analyzovány vlivy a dopady náboženství v každodenním životě imigrantů v prostorových souvislostech. Bude rovněž mapována možná proměna nebo zachování náboženské identity imigrantů spojené s jejich integrací do české společnosti. Projekt je teoreticky a metodicky ukotven především v migračních studiích, geografii a sociologii náboženství a religionistice. Interdisciplinarita projektu umožňuje komplexní přístup ke studiu dané problematiky a také širokou škálu výzkumných metod.
Hlavním cílem projektu je syntéza fenoménu postsekularismu v transformující se postsocialistické společnosti a prostoru na příkladu Česka. Analyzovány budou hlavní projevy, vývojové tendence a regionální diferenciace postsekularismu.
Abstrakt projektuNavrhovaný projekt navazuje na proměny náboženského klimatu v posledních dekádách. Zaměřuje se především na postsekulární vývoj religiózní krajiny, při jejímž studiu chce těžit z komplexního pohledu na celou problematiku. Hlavním cílem předkládaného projektu je v teoreticko-metodologické rovině prohloubení poznání fenoménu postsekularismu v geografických a sociologických vědách a analýza a syntéza fenoménu postsekularismu v transformující se postsocialistické společnosti a prostoru na příkladu Česka. Budou analyzovány vlivy a dopady postsekularismu v každodenním životě lidí v prostředí města i venkova. Bude mapován narůstající význam náboženské identity obyvatel a proměny sakrálních objektů. Projekt je teoreticky a metodicky ukotven především v geografii a sociologii náboženství, kulturní geografii a religionistice. Interdisciplinarita projektu umožňuje komplexní přístup ke studiu dané problematiky a také širokou škálu výzkumných metod.
Cílem projektu je konceptualizace feministických geografií náboženství a jejich propojení s percepcí geografického prostoru. Projekt se zaměřuje zejména na náboženské aspekty každodenního život žen a jejich prostorové vnímání sakrality a spirituality.
Abstrakt projektuVliv náboženství na každodenní život žen je fenoménem, který doposud nebyl v geografii dostatečně prozkoumán. Jedná se o důležité téma sociálně geografického výzkumu, protože křesťanské hodnoty a náboženská identita lidí hraje stále větší roli v životě společnosti, dokonce i v sekulárním Česku. Genderové vztahy, jež jsou klíčové pro utváření každodenní zkušenosti žen, jsou tak formovány i křesťanskou kulturou a patriarchálními hodnotami, které marginalizují ženy. Projekt vychází z nové kulturní a religiózní geografie s využitím feministických přístupů. Cílem projektu je diskutovat a empiricky ověřit vliv křesťanství na každodenní život žen a jejich percepci prostoru v souvislosti s územní diferenciací religiozity a s vlivy odlišných církevních institucí. Zároveň se projekt pokusí o reflexi potřeb věřících mladých žen, které jsou determinovány často protichůdnými vlivy křesťanských tradic a sekulárních sil působících na společenskou hierarchii a uspořádání veřejného prostoru. Problém bude studován na příkladu mladých žen žijících v zájmových územích vybraných na základě religiozity. Propojení výzkumu náboženské identity, patriarchátu, každodenního života a vnímání prostoru poskytuje rámec pro aplikaci geografických přístupů. Projekt je inovativní jak tematicky, protože feministickým geografiím křesťanského náboženství nebyl v českém prostředí dosud věnován dostatečný prostor, ale i metodologicky, jelikož využívá metodu auto-fotografie, kterou kombinuje s hloubkovými rozhovory.
Hlavním cílem předkládaného projektu byla především historicko-geografická analýza a syntéza hlavních struktur, trendů a procesů proměn religiózní krajiny Česka a tyto cíle pak zohlednily a rozvinuly především dvě odborné knihy (monografie) "Atlas náboženství Česka" a "Encyklopedie menších křesťanských církví v České republice". Dílčí cíle (např. analýza proměn sakrálních objektů, analýza role náboženství pro regionální identitu nebo analýza difúze náboženských směrů v Česku) pak byly naplněny jednotlivými tematicky zaměřenými články. Hlavní přínos výsledků projektu spatřujeme v realizaci interdisciplinárního výzkumu při studiu vývoje, transformace a diferenciace náboženství v Česku. Problematika role náboženství v prostoru je natolik komplexní, že je nutný multioborový přístup. Výsledky mj. také přináší analytické i syntetické výstupy, které zde jak v období komunismu (tabuizace náboženství), tak i v období transformace po roce 1989 z větší části chyběly. Výsledky vykazují sice charakter základního výzkumu, ale v pozměněné formě je lze také vhodně využít ve výzkumu aplikovaném či v popularizaci vědy obecně.
Poutní místa jsou jedním z krajinných prvků, které k sobě i v převážně sekularizované české společnosti stále vážou pozornost jak věřících, tak obyvatel bez vyznání. Na jedné straně jsou pro obě zmiňované skupiny obyvatel místy, jimž se přisuzují určité hodnoty a která se mohou stát významnými symboly a součástí individuálních i kolektivních identit. Jako místa zvláštního významu tak v sobě poutní místa propojují hodnoty duchovní, vycházející z podstaty náboženství, a světské, související s ostatními oblastmi lidských hodnot a potřeb. Zdálo by se tedy, že v širší společnosti existuje určitý společný zájem na udržování poutních míst a tradic s nimi spojovaných. Na druhou stranu právě z různosti podstaty světských a církevních zájmů pramení řada konfliktů, které brání harmonickému využívání poutních míst. Jejich původní účel míst k duchovnímu rozjímání nebo jako symbolů náboženské víry se totiž často dostává do rozporu s novými nároky na jejich využití. Ty pramení zejména z estetických a ekonomických hodnot a potřeb současné společnosti. Cílem projektu bylo na příkladu poutních míst diskutovat vztah církve a české společnosti, postavení církevních památek v kulturním dědictví a roli symbolických míst v tvorbě územních identit a lokálním rozvoji.
Hlavním cílem předkládaného projektu byla analýza hlavních trendů a procesů v religiózní krajině Česka v transformačním období. Daleko více než v ostatní Evropě se v Česku prosadila značná sekularizace společnosti. Projekt analyzuje také pojem sakralizace krajiny po roce 1989, který je spojen především s obnovou a novou výstavbou sakrálních objektů, což je v určitém rozporu s obecným trendem sekularizace české společnosti a diverzifikací až atomizací náboženských komunit. Analýza výsledku výzkumu přispěla i k obecnému zhodnocení proměn geografické organizace společnosti v rámci období transformace.